Výlety do okolí

HRAD LOKET

Kamenný královský hrad Loket je více než 800 let staré sídlo tyčící se na žulovém masívu, který obtéká řeka Ohře. Byl založen pravděpodobně jako pohraniční pevnost. Hrad sloužil králům, Šlikům a pánům z Plavna, loketským měšťanům a v 19. a 20. Století také jako vězení. Krátce po roce 1989 byl otevřen pro veřejnost, prohlídková trasa vede přes expozice porcelánu, sbírky bývalého městského muzea, muzeum zbraní až po prostory bývalé věznice, kde je nyní působivá a autentická výstava útrpného práva.

Otevírací doba denně od 9 do 18 hodin.
Kontakt: tel. 352 684 648

Loket se nachází v ohybu řeky Ohře, která zde obtéká vyvýšené místo připomínající ohnutou paži, odtud pochází i název Loket.
Historie města sahá do dávné minulosti. První písemná zmínka je z roku 1234, ale toto strategicky významné místo bylo osídleno už kolem 6. století slovanskými kmeny. Vznik kamenného hradu spadá do 2. poloviny 12. století, což dokládají některé části hradu v románském slohu. Město s hradem je důležitým článkem obranného systému koruny české.
Na začátku 19. století je na hradě zřízeno vězení krajského a okresního soudu. Ve městě je taktéž založena porcelánka bratry Haidingerovými. Dochází i k výrazné přestavbě města. Jsou strženy městské brány. Mění se podoba náměstí, které se díky novému mostu z roku 1835 stává průjezdným.
V roce 1949 začíná slavná éra přírodního divadla.
V roce 1980 je historické jádro vyhlášeno památkovou rezervací.

Zdroj informací: www.hradloket.cz a www.loket.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 20 km

KRÁSNO

První muzeum v Krásně bylo založeno roku 1937. Muzeum je situováno na místě historického cínového dolu Vilém založeném na žilném systému Gellnauer, který byl s řadou přerušení činný až do 80. let 20. stol. Lze zde navštívit ukázkovou štolu, expozici důlní dopravy, výstavu báňského záchranářství a jednu z nejstarších důlních trafostanic u nás. V areálu jsou instalovány ukázky kolejové dopravy rozchodu 900 mm užívané na povrchových dolech sokolovské pánve a rozchodu 600 mm užívané v podzemí slavkovského revíru. Od května do října je možné vyzkoušet jízdu důlním vláčkem.

Otevírací doba: březen-listopad od středy do neděle od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin

Kontakt: tel. 606 806 714

Nenechte si ujít kamenný smírčí kříž z poč. 16. století při Hlavní ulici na konci obce při odjezdu směrem na Horní Slavkov po levé straně.

Na Náměstí se nachází pomník připomínající krutost druhé světové války: nechť každý procházející/projíždějící vzpomene na těchto 12 obětí ženského pochodu smrti. 

O kousek dál nemůžeme nespatřit mohutný novorománský kostel z roku 1859 zasvěcený sv. Kateřině. Další kulturní památka se nachází hned za kostelem, skryta mezi stromy: renesanční zvonice z 16. století - stojí za prohlédnutí!

Nejvíce navštěvovanou památkou obce je Krásenská rozhledna, která upoutá jistě na první pohled svým netradičním tvarem cukrové homole s vnějším spirálovým schodištěm, údajně inspirováno babylónskou věží (tzv. zikkuratem). Po vystoupání 120 schodů budete odměněni překrásnými výhledy - Doupovské hory, Krušné hory s Klínovcem, Vladař. Pokud toužíte po svatebním obřadu s pořádným výhledem, právě zde je ta možnost...

K rozhledně dojdete podél technické památky Dlouhá stoka - dílo, které zajišťovalo vodu pro pohon důlních strojů a umožňovalo dopravu dřeva nutného pro provoz dolů a hutí. Stavba byla zahájena v roce 1531 a dokončena v roce 1536. Vodní soustava se stále zdokonalovala, až ji tvořily kanály o délce 30 km napájené báňskými rybníky s celkovou plochou 7 ha. Stoka měla spád 3,5 promile; měla 14 stavidel, 35 mostů a průměrnou šíři necelé 2 m.

Zdroj informací: www.omks.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 8 km

VIKLAN DOMINIK

Na území přírodní památky Viklan u obce Rybničná stojí 3,5 metru dlouhý, 1,5 metru široký a 2 metry vysoký viklan Dominik. Podle historických záznamů byl viklan v minulosti méně stabilní a vychyloval se již při silnějších závanech větru.
Osamocený žulový balvan, zvaný též Dominik, je názornou ukázkou zvětrávání žul karlovarského plutonu. Představuje odolnější jádro horniny, které se po odnosu okolních zvětralin dostalo na povrch a působením přírodních živlů bylo dále opracováno do nynější podoby. Oblý balvan je tvořený porfyrickým biotitickým granitem. Na podkladu leží jen malou ploškou, a proto by mělo být možné mírně ho rozkývat. Na vrchní straně má viklan mísovitou prohlubeninu, o které nelze jednoznačně prokázat přírodní původ.

Zdroj informací: www.kudyznudy.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 14 km

HRAD HARTENŠTEJN

V současné době je možné navštívit Karlovarskou věž, která slouží jako krásná vyhlídka do okolí. Byla provedena obnova historických částí hradu, dostavba stávajících zbytků stěn východní, jižní a západní baterie, vyčištěná studna do hloubky cca 28m. Rekonstrukce hradeb a obnovení příkopu ohraničujícího hrad.

Hrad je přístupný celoročně. Karlovarská věž jen OD DUBNA DO ŘÍJNA. Klíče od věže je možné si zapůjčit oproti záloze 200,- Kč  v infocentru města Bochov či v restauraci Radniční sklípek v jejich otevírací době.
 

* jen v turistické sezóně červen až září

** jen v turistické sezóně květen až září

Kontakt: tel. do IC 353 220 116

Zdroj informací: www.mesto-bochov.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 20 km

ČEDIČOVÉ VARHANY U HLINEK

Jedná se o malý stěnový lom, jímž byl asi do poloviny otevřen výlev čediče se sloupcovitou odlučností, takže lomová stěna vytváří typické čedičové „varhany“, jež jsou v této oblasti ojedinělým jevem. Tradičním ohrožením všech čedičových útvarů je potenciální snaha o těžbu. V daném případě naštěstí nebyl o útvar takový zájem, aby byl celý odtěžen, dokud nebyl chráněn jako přírodní památka. Zřejmě atraktivnost a bizarnost čedičových varhan způsobila zachování této památky. Jistě měla však vliv i malá zásoba materiálu, neboť lom je vcelku dobře přístupný.

Nežijí zde ani zajímaví živočichové, nerostou tu ohrožené rostliny. A přesto je toto místo zajímavé. Kdysi zde býval lom na čedič založený v třetihorním lávovém proudu na svahu vyhaslé sopky. Od roku 1997 je něco přes půl aru chráněným územím. Na stěně je možné pozorovat sloupcovou odlučnost čediče, pod ní už jen následky neustálého zvětrávání. Na stěně se nejprve uchytí mechy a trávy a některé kapraďorosty a zvětší spáry mezi bloky. Tak připraví prostředí pro pionýrské keře a stromy, jejichž kořeny oddělí sloupec. Na zvětrávání se podílí i počasí, a tak se stěna pomalu zmenšuje.

Zdroj informací: www.cestovani.kr-karlovarsky.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 7 km

TŘI KŘÍŽE U PRAMENŮ

Obec Prameny a její okolí se v minulosti vyznačovali neobyčejným množstvím božích muk, kapliček a křížků, těch bylo velké množství, mnohem vyšší než kdekoliv jinde. Stály téměř podél každé místní cesty či na kdekteré kamenné vyvýšenině. Některé z nich byly starší více jak dvě století. U části z nich se jednalo o velice zručnou kamenickou práci, většina krucifixů či božích muk bylo plechových, jen zřídka se jednalo o litinové odlitky.

Zřejmě nejznámější a nejvyhlášenější jsou tři kříže. Původně se nedaleko místa nacházela také čtvrť obce Prameny (Sangerberg) zvaná Větrný vršek, ale po jejím zbourání stojí dnes skála opuštěná mezi rozsáhlými loukami táhnoucími se do všech stran. O vzniku křížů existuje několik legend. Důvod proč zde ony tři kříže byly postaveny, je velice prostý. Obyvatelé Pramenů byli vždy velice zbožní a současně i velice bohatí. Často nechávali na okolních skalách či v prostorách obce vybudovat boží muka, kříže či kapličky. K této situaci došlo také v případě tří křížů. Zhotoveny byly společným dílem sangerberských občanů v roce 1849. Společné dílo zde vystavěli proto, že se jedná o nápadnou kamennou vyvýšeninu, kam byli zvyklí náboženské symboly umísťovat. Také zhotovení křížů je společnou prací několika mistrů.

V okolí tří křížů roste několik velice vzácných druhů rostlin. Nachází se zde největší hadcové území v Čechách. Zároveň zde rostou i kriticky ohrožené rostliny.

Zdroj informací: www.slavkovsky-les.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 10 km

VÝLETY DO OSTROVA

Co Vás čeká?

• navštívíte světový unikát – jedinečné město vystavěné jako francouzská zahrada ve stylu Sorela, které vyrostlo za pouhých 10 let
• navštívíte interiér perly „socialistického realismu“ – tradicionalistický kulturní dům se stylovou výzdobou odrážející půvab dávných dob
• navštívíte interiér luxusní rekreační vily Letohrádek raně novověkého velmože z roku 1679
• navštívíte krásné interiéry klášterního areálu se třemi kaplemi a kostelem
• navštívíte park, který byl právem označován osmým divem světa
• a k tomu navštívíte další čtyři místa (zastavení), na kterých ucítíte tep běhu času a neuvěřitelných zvratů lidských osudů. Poznáte osudy obyvatel zdánlivě bezvýznamného města v kontextu velkých světových událostí. Dozvíte se o spoustě rarit, unikátů a velkých osobností, které jsou spojeny s Ostrovem. Budete se divit, budete se smát a bude Vás mrazit z událostí míst, na jejichž návštěvu nikdy nezapomenete.  

Zdroj informací: www.vyletydoostrova.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 35 km

SKOKY

Šest kilometrů na severozápad od Žlutic, sedm kilometrů na jihovýchod od Bochova a osm kilometrů severovýchodně od Toužimi, pod Vraním vrchem vysoko nad údolím Střely, vypíná se mohutný barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie. Kolem něj stávala obec Skoky, dříve též Mariánské Skoky, německy nazývaná Stock či Maria Stock. Bývalo zde jedno z nejslavnějších mariánských poutních míst v Čechách, proslavené stejně jako francouzské Lurdy zázračnými uzdraveními a především pak obrazem Matky Boží, kterou naši předci vzývali ku pomoci jako Pannu Marii Pomocnici ze Skoků, a díky lidové zbožnosti v českém prostředí též jako „Panenku ze Skoku“ či zlidovělou „Panenku Skákavou“. Úpadek obce i poutního místa nastal po roce 1945, kdy byly Skoky poprvé vysídleny, protože zdejší obyvatelé byli Němci. Druhé vysídlení přišlo v padesátých letech, protože noví obyvatelé nechtěli podlehnout tlaku komunistické kolektivizace, a tak ti nejodbojnější odešli a jejich majetky, posléze i majetek krachujícího JZD převzal stát. A třetí a poslední vysídlení přišlo v polovině let šedesátých, když byla zahájena stavba Žlutické přehradní nádrže na pitnou vodu, která posléze zatopila starou a jedinou silnici od Žlutic a zbyla jen rozblácená a rozbitá polní cesta z druhé strany, z náhorní plošiny od osady Polom. Zůstal tu stát krásný kostel, bývalý poutní hostinec poblíž, kaplička, hřbitov a terasy se zbytky domů ve svahu. Na věžích kostela bývaly hvězdy. V roce 2006 kostel přepadli lupiči měděného plechu, kteří báně věží rozřezali a hvězdy shodili na zem. Na zem se přitom zřítil také jeden z nich a díky tomu byli dopadeni. Tehdy se zde stal další ze zázraků, mladý zloděj ten smrtelný pád přežil. Poškozené báně a střecha byly provizorně opraveny a dnes probíhají ve Skokách především aktivity k oživení místa, a tak se snad jednou hvězdy na vrcholky věží zase vrátí a s nimi i nový život do tohoto krásného místa.

Zdroj informací: www.skoky.eu

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 30 km

SVATOŠSKÉ SKÁLY

Žulové skalní město bylo vytvořeno řekou Ohří, která v oblasti mezi Loktem a Doubím prorvala karlovarský žulový masív hlubokým kaňonem. Na levém, nárazovém břehu vytvořila řeka vysoké žulové stěny. Vlivem postupné větrné a dešťové eroze a působením mrazu byly skalní skupiny rozpukány v mohutné skalní pilíře a jehlany.

V první polovině 19. století se staly bizarní skalní útvary v romantickém údolí místy peřejnaté řeky, nazývané na základě několika místních pověstí o zkamenělém svatebním průvodu Svatošské skály, oblíbeným výletním cílem karlovarských lázeňských hostů. Naproti skalám stával malý výletní hostinec, kam zajížděly z Doubí a Karlových Varů fiakry. U hostince se mohli výletníci projet na lodičkách. V době romantismu inspiroval přírodní výtvor opředený pověstmi řadu umělců, Johanna Wolfganga Goetha, Theodora Körnera či Sigmunda Freuda k literárnímu či dramatickému ztvárnění. Zdejší pověst se objevila i v knize pohádek bratří Grimmů.

V roce 1933 bylo skalní město pro svou jedinečnost vyhlášeno chráněným přírodním výtvorem a roku 2007 byly nakonec Svatošské skály vyhlášeny Národní přírodní památkou Jan Svatoš. Předměty ochrany jsou geomorfologicky ojedinělé žulové skalní útvary, dosahující výšky až 50 metrů, s charakteristickou blokovou odlučností. Na lokalitě jsou zachovány fragmenty původních borů s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin.

Zdroj informací: www.karlovyvary.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 26 km

HRAD ANDĚLSKÁ HORA

Historické městečko Andělská Hora bylo založeno ve druhé polovině 15. století pány z Plavna pod stejnojmenným gotickým hradem ze 14. století. Později patřila Andělská Hora k panství nedalekého zámku Kysibl (Stružná). Již od konce 18. století se městečko s romantickými hradními zříceninami stalo oblíbeným výletním místem karlovarských lázeňských hostů. Mezi ně patřil například Johann Wolfgang Goethe, který zde roku 1786 oslavil své 37. narozeniny.

Hlavní turistickým lákadlem obce jsou rozsáhlé romantické zříceniny gotického hradu ze 14. století, rozkládající se na mohutném skalním ostrohu. Hrad založili páni Hrabišici z Rýzmburka, tehdejší majitelé panství Bečov. Za třicetileté války byl v roce 1635 zdejší hrad dobyt Švédy, vyloupen a poničen. Při požáru městečka v roce 1718 měl vymrštěný hořící šindel zapálit střechu hradu, který zcela vyhořel a následně byl definitivně opuštěn. Postupem let se z hradu staly zříceniny a oblíbené výletní místo lidí ze širokého okolí. Ze skalního ostrohu se nabízí nádherný nerušený výhled do okolní kopcovité krajiny Slavkovského lesa a Doupovských hor.

Na náměstí pod hradem se nachází gotický farní kostel sv. Michaela Archanděla, postavený v letech 1487 – 1490. Po velkých požárech městečka v letech 1641 a 1718 byl kostel barokně upraven. V kostele se pravidelně konají bohoslužby. Pod kostelem si můžete prohlédnout barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1767, přenesenou sem z částečně zaniklé vsi Svatobor v Doupovských horách.

Při státní silnici do Prahy nesmíte zapomenout navštívit unikátní trojboký barokní kostel Nejsvětější Trojice postavený v letech 1692 – 1712 podle návrhu G. B. Alliprandiho. Kostel býval původně poutním a kolem kostela se rozkládal hřbitov. Na počátku 21. století proběhla celková rozsáhlá rekonstrukce kostela.

V nejbližším okolí Andělské Hory stojí za pozornost chráněná přírodní památka Olšová Vrata, lidově zvaná Šemnická skála. Mohutný skalní ostroh sopečného původu se vypíná vysoko nad údolím Ohře a kromě nádherné přírody se z jeho vrcholu nabízí překrásné výhledy do okolí.

Na Šemnickou skálu vás zavede naučná stezka z Andělské Hory do Kyselky. Cesta vede přes dnes již zaniklou osadu Stichlův mlýn s nově obnovenou kaplí Panny Marie z roku 1851, jejíž celkovou rekonstrukci provedlo v letech 2009-2011 místní občanské sdružení Andělská Hora.

Zdroj informací: www.karlovyvary.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 25 km

DŮL JERONÝM

Národní kulturní památka Důl Jeroným v Čisté u Rovné je unikátním svědkem hornické kultury a dovednosti našich předchůdců. Cínový důl Jeroným u zaniklé obce Čistá eviduje báňský úřad již v roce 1548. Roku 1551 propůjčuje král Ferdinand I. Čisté horní právo a privilegia královského města, která byla dalšími panovníky potvrzena a rozšířena. Město mělo vlastní cínovou váhu, cínovou huť a právo volné těžby dříví v královských lesích. Přes velmi rychlý rozvoj těžby byly na počátku 17. století doly ztrátové a udržovaly se jen proto, aby Čistá nepřišla o statut horního města. 

Podle odhadů poskytl důl Jeroným za celou historii asi 500–700 tun cínu. Nebyl proto nikdy tak bohatý a věhlasný jako jiná díla v okolí, ale zato se zachoval v původní podobě. V centrální části dolu se nacházejí impozantní komory ze 16. století. V řadě prostor jsou stěny a stropy zbarveny černě od sazí, které se usadily při sázení ohně. Stěny jsou zbrázděny rýhami po želízkách a špičácích tehdejších havířů. 

S četnými přestávkami a různými výtěžky byly doly v Čisté v provozu až do konce 1. světové války, v letech 1940-1943 a 1964-1966 proběhly důlní práce průzkumného charakteru. V současné době je realizována rozsáhlá a nákladná rekonstrukce dolu. Část SDD je již zpřístupněna pro veřejnost.

Zdroj informací: www.omks.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 14 km

KLADSKÁ

Čistá, téměř neporušená příroda... tak vás přivítá krajina kolem Mariánských Lázní, Lázní Kynžvart, Kladské, Pramenů a širokého okolí.  Země spadající do CHKO Slavkovský les má návštěvníkům co nabídnout. Hluboké lesy plné krásných zákoutí, kde vás jehličnaté stromy překvapí bohatým větvením až k zemi.

Pocit pozitivní energie měl jistě i kníže Schonburg-Waldenburg, když koncem 19. století přijel do Lázní Kynžvart, aby se účastnil lovu ve zdejších lesích. Krajina s dominantní kladskou loukou, rozprostírající se podél rybníka obklopeného z dalších stran lesy a bažinou, ho zaujala svou krásou natolik, že si zde nechal roku 1875 postavit srub a do konce století zde vyrostlo dalších pět, které dodnes tvoří základ osady. Tím byla založená tradice a věhlas Kladské. Ta svého času, za života knížete, byla druhým největším revírem v Čechách. Ještě dnes je jednou z mála uznaných státních honiteb.

Kladsko se však do historie zapsalo mnohem dříve. Nadmořská výška 820 m n. m. a soustava deseti rybníků ho předurčila k tomu, aby pomohlo při průmyslovém rozvoji kraje. Tehdy se na Slavkovsku rozvíjelo hornictví, a protože místní zdroje neměly dostatek vody na vypírání horniny, byla v letech 1531-36 vybudována tzv. Dlouhá stoka. Ta brala vodu právě z kladské soustavy rybníků a přiváděla ji do Krásna a Horního Slavkova. Na svou dobu to bylo jedinečné dílo co do rozsahu i způsobu provedení. Sama stoka je dlouhá 24 km, měla navíc obdivuhodnou síť kanálů dlouhou 30 km. Napájela 52 rudných mlýnů, přemosťovalo ji 35 mostů, její tok upravovalo 14 stavidel a byla široká 2 metry. Dlouhá stoka zůstala zachována do dnešních dní, i když již dávno neslouží účelu, pro který byla vybudována.

Kladská se přes svou nadmořskou výšku může pochlubit také spoustou přírodních zajímavostí. Proto zde byla vybudována naučná stezka Kladská, i když dlouhá pouze 1200 metrů. Vede kolem kladského rybníku; zpočátku je to písčitá cestička, později přechází v dřevěnou lávku, která vás bezpečně přes rašeliniště dovede k odpočívadlům vybaveným přírodními lavičkami a tabulemi s textem o zdejší fauně i flóře.

Zdroj informací: www.marianskelazne.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 17 km

KLÁŠTER TEPLÁ

Tento klášter s tradicí přes 800 let obývá řeholní komunita, jejímž posláním je práce s lidmi. Proto premonstráti působí jako kněží v okolních farnostech. Jejich každodenní modlitby přímo zde v klášteře jsou otevřeny poutníkům, každou neděli se v klášterním kostele Zvěstování Páně koná mše svatá.

Zájemci o památky mohou v rámci pravidelných dvou poznávacích prohlídek navštívit klášterní knihovnu s muzeem nebo barokní obytné křídlo kláštera. V tomto křídle zároveň funguje vzdělávací centrum Hroznatova akademie, které pořádá tvořivé dílny pro širokou veřejnost a vzdělávací programy pro školy. V letních měsících se v kostele konají varhanní koncerty. Klášterní knihovna je otevřená odborné veřejnosti.

Zdroj informací: www.klastertepla.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 24 km

ZÁMEK KYNŽVART

V západních Čechách nedaleko Mariánských Lázní se na okraji chráněné krajinné oblasti Slavkovský les nachází lázeňské městečko Lázně Kynžvart. Jeho historie je pevně svázána s významným šlechtickým rodem Metternichů, jehož nejvýznamnějším představitelem byl kníže Klemens Václav Nepomuk Lothar von Metternich. Asi 2 kilometry pod městečkem se dosud nachází jeho nádherné klasicistní letní sídlo Zámek Kynžvart. Tato jedinečná památka umístěná uprostřed  jednoho z největších anglických zámeckých parků v České republice skrývá mnoho různých historických pokladů. Nabízí prohlídky Zámeckých interiérů, kde je možné vidět obrovský kulečník z mahagonového dřeva, který byl darován ruským carem Mikulášem I., přenádherné sochy jednoho z nejvýznamnějších sochařů 19. století Antonia Canovy, zámeckou jídelnu s galerií předků či velice cenné deskové obrazy od Bernarda Strigela, dvorního malíře císaře Maxmiliana II. Na druhé prohlídkové trase Museum a slavný kabinet kuriozit můžete například shlédnout jednu z nejvýznamnějších zámeckých interiérových knihoven v Čechách nebo jedno z nejstarších evropských zámeckých muzeí slavný Kabinet kuriozit. Toto muzeum obsahuje téměř 2000 exponátů z celého světa včetně osobních předmětů významných historických osobností nebo dokonce egyptských mumií. Neméně poutavá je komentovaná prohlídka zámeckého parku kde Pod korunami stromů spatříte nejen romantické pamětihodnosti, ale i různé botanické zajímavosti. Pro nejmenší je možné navštívit i Dětskou prohlídku, kde se zábavnou formou dozví, jaký je rozdíl mezi zámkem a hradem nebo jaký zámecký duch vlastně zámek obývá.

Zdroj informací: www.zamek-kynzvart.eu

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 24 km

ROZHLEDNA KRUDUM

Jeden z nejvýznamnějších bodů Slavkovského lesa je bájná hora Krudum– 838 m n.m. V roce 1932 zde byla vystavěna rozhledna, která si získala velikou oblibou v širokém okolí. Bohužel nepřežila období socialismu a byla v roce 1981 zbourána. Po velkých snahách se podařilo místním nadšencům zajistit postavení rozhledny nové. Ta byla 15. 10. 2008 znovu otevřena a nyní slouží turistům. Rozhledna je vysoká 50 metrů, vyhlídkový ochoz je ve výšce 30 metrů a vede na ni 150 schodů.

V okolí je nejen kouzelná příroda, ale nedaleko rozhledny stojí historický trigonometrický bod „Francouzský kámen“, pod horou byly objeveny základy kostela svatého Mikuláše, které jsou nyní upraveny pro turistické návštěvy. Hora je přístupná z několika stran, ale pouze pro pěší či cyklisty. Krásné prostředí hory proto neruší motory a nepřekážejí auta. Nejbližší parkoviště je u Lobezského potoka či v obci Třídomí – obě asi cca 4 km od vrcholku hory.

Pro návštěvníky této lokality platí – „Kdo jednou přišel, už neodejde“. Prostředí je totiž natolik úchvatné, že každý se sem rád dál vrací a není nikdo, koho by zdejší nádhera nechytila za srdce.

Zdroj informací: www.vyletnik.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 26 km

PŘÍRODNÍ REZERVACE SMRAĎOCH

Nedaleko od Mariánských Lázní se nalézá unikátní rašeliniště. Najdete jej jen několik stovek metrů od silnice spojující Mariánské Lázně a Prameny, za bývalým místním výletním místem Nimrod. Zde, hluboko v lesích Slavkovského lesa, vyvěrá několik vývěrů minerálek, kolem kterých proniká z nitra země na povrch kysličník uhličitý a sirovodík. Ty zde v rašeliništi vytvářejí gejzíry zvané mofety (nesprávně nazývané „bahenní sopky“), ve kterých formou probublávání unikají do vzduchu. Jedná se o pozůstatek zdejší sopečné činnosti z období konce třetihor a počátku čtvrtohor. Tehdy došlo k pohybům zemských desek, ve kterých se vytvořily trhliny, kterými dodnes tyto zplodiny unikají. Výskyt mofet v Evropě je vzácný (stejné se nacházejí v SOOSu u Františkových Lázní). Zdejší rezervace byla vyhlášená v roce 1968 a její rozloha je 8 ha. Chráněny jsou jak všechny místní prameny, tak rašeliniště samotné. Na něm se nacházejí chráněné rostliny, které jsou velmi vzácné. Vstup do něj je možný jen po dřevěné lávce (přístupné i pro vozíčkáře). Ačkoliv Vás k mofetám nasměrují orientační tabulky, k místu se stejně dobře dostanete po zápachu, pro který rezervace dostala své jméno. Jen necelý kilometr od rašeliniště se nalézá vývěr známé a výborné Farské kyselky.

Zdroj informací: www.slavkovsky-les.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 16 km

KOMÁŘÍ RYBNÍKY A LOM PÍSKOVIŠTĚ

Komáří rybníky jsou soustavou dvou rybníků, které byly založeny v roce 1514, aby posílily přítok vody do Puškařovské strouhy, která sloužila k pohonu důlních zařízení a propírání cínových rud v okolí Krásna a Horního Slavkova. Nacházejí se v lese mezi Krudumem a Komářím vrchem. V Novém rybníku, který je níže a má písčité dno, je bezvadné koupání.

Zdroj informací: www.slavkovskyles.sweb.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 12 km

Vyhledávaným přírodním koupalištěm je také Pískoviště ležící na úpatí hory Malý Špičák. Jde o umělou vodní nádrž vzniklou v důsledku těžby písků. Její velkou výhodou jsou tedy písčité pláže, kvalitní voda a přístupnost autem po přilehlé technické komunikaci s možností parkování v těsné blízkosti nádrže.

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 10 km

ROZHLEDNA ÚTVINA

Vyhlídková věž v Útvině je v porovnání s jinými rozhlednami, které se v České republice v současnosti staví, tak trošku raritou. Nejenom, že se jedná z architektonického hlediska o originál, věž v Útvině je navíc postavena soukromou osobou. Na svém pozemku ji v roce 2003 postavil svépomocí Václav Krysl a nazval ji "Třasák". Rozhlednu, z jejíhož kamenného podstavce vyrůstá do výšky 12 metrů dřevěná část se třemi vyhlídkovými ochozy zakončené stříškou, vybudoval podle vlastního projektu s přáteli za 16 měsíců.

Rozhledna nabízí po výšlapu 36 schodů výhled na Plzeňsko, Rakovnicko i Krušné Hory.

Zdroj informací: www.cestovani.kr-karlovarsky.cz

Vzdálenost od Bečova nad Teplou: 9 km

NAUČNÁ STEZKA MNICHOVSKÉ HADCE

Na 12 km je nabídnuta skutečně reprezentativní ukázka nádhery Slavkovského lesa. Turisté jsou krok za krokem seznámeni s největším hadcovým komplexem v Čechách a to z přírodovědného hlediska v nejzajímavější oblasti CHKO. První zastavení stezky se nachází u národní přírodní památky Upolínová louka - chráněna je mozaika druhově bohatých upolínových, rašelinných a smilkových luk s řadou vzácných společenstev a druhů. Velkou vzácností je drobná vrba borůvkovitá, rostou zde silně ohrožené druhy: kosatec sibiřský, ostřice stinná, prstnatec listenatý a další. 

Hned u Upolínové louky je možné vidět dominantu této krajiny - národní přírodní památku tři kříže. Více se dočtete v odstavci Tři kříže u Pramenů. 

Tato stezka je unikátní nejen přírodními památkami, drobnými architektonickými památkami, ale také uvidíte jednu významnou technickou památku - Národní kulturní památku Dlouhou stoku. Jedná se o umělý vodní kanál vybudovaný v první polovině 16. století k dopravě dřeva a zásobování vodou cínových dolů u Horního Slavkova a Čisté. 

Další informační tabule seznámí turisty s tím, co je to vlastně hadec a historií zpracování této horniny v oblasti CHKO. 

Následující zastávka se nachází v národní přírodní rezervaci Pluhův bor, která chrání rozsáhlý hadcový bor s jeho typickými hadcovými společenstvy. V oblasti pravidelně pobývá rys ostrovid. Velkou raritou je přítomnost dudka chocholatého. Vzhledem ke složení půdy s vysokým obsahem hořčíku, niklu a chromu a naopak extrémně nízkým obsahem vápníku, draslíku a fosforu je tato oblast pro běžnou vegetaci toxická. Vyskytuje se zde jeden z 20 českých endemitů - rožec kuřičkolistý a další vzácné rostliny. 

Slavkovský les je bohatý nejen na povrchu, nýbrž také v podzemí. Dává nám výtečné přírodní minerální vody a právě s historií i chutí jednoho takového zdroje se můžete seznámit u dalšího zastavení - u Grünské kyselky neboli Magnesie. Tento pramen je známý již od 17. století, ale teprve Heinrich Beaufort-Spontin se zasloužil o jeho skutečný věhlas. Okolí pramene nechal upravit. Teprve následující vlastník ale začal pramen koncem 19. století stáčet. Voda se stala tak populární, že byla během druhé světové války dodávána dokonce Romellově armádě do Afriky pod názvem Sudetenquelle. V roce 1950 bylo ovšem podnikání ukončeno a voda volně odtékala bez užitku. Ale minerální vodu pod názvem Magnesia všichni dobře znají dosud - obrat nastal v roce 1990, kdy bylo stáčení opět obnoveno. 

Přírodní památka Dominova skalka představuje izolovaný pahorek, kde se nacházejí zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů a navíc je z jeho vrcholku krásný výhled do krajiny. Můžete zde spatřit kriticky ohrožený svízel sudetský, ze živočichů vzácné saranče Stenobothrus nigromaculatus. Místo je pojmenováno na počest botanika prof. Karla Domina, který je autorem studie o květeně Slavkovského lesa.

Na závěr Vaší cesty navštívíte místo jímání věhlasné Novoveské kyselky. Historie využívání tohoto pramene se začala psát ve druhé polovině 19. století. Voda byla od konce 19. století jímána do velké kamenné nádrže překryté skleněnou 5 cm silnou deskou. Během obou světových válek byla voda dodávána do nemocnic a lazaretů pro lékařské účely, roční expedice činila až 17 miliónů lahví. Ze zdroje vyvěrá nejen vynikající kyselka (kterou ale dnes již samostatně neochutnáte), ale také smrtelná koncentrace oxidu uhličitého. Nezřídka se stávalo, že zaměstnanci a návštěvníci byli v bezvědomí vynášeni z jímací šachty.  Pro výbornou chuť a značnou trvanlivost (a to i v horkém klima afrických pouštích, kam byla minerálka během druhé světové války dodávána) obliba stále stoupala a vypadalo to, že poroste i v poválečném období. Postupně se situace proměnila díky využívání prostoru armádou. V období 1949 až 1954 stáčela minerálku armáda pro svou potřebu. Následně byly stavby opuštěny a vše chátralo. Totální zánik se váže k roku 1969, kdy byly všechny prameny zaplaveny nově vzniklým rybníkem. V roce 1995 byl rybník vypuštěn, prameny vyčištěny, nově jímány a potrubím dopravovány do nedalekého Mnichova, do stáčírny minerálních vod.  

zdroj informací: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nau%C4%8Dn%C3%A1_stezka_Mnichovsk%C3%A9_hadce